Warnoćicy. Stopy Lužických Srbů
Hranice
Důležitou součástí života Lužických Srbů ve Varnsdorfu a okolí byla československá státní hranice obnovená v roce 1945. Zatímco pro většinu obyvatel na obou stranách hranice představovala téměř nepřekonatelnou překážku, Lužičtí Srbové ji mohli se zvláštním povolením překračovat na oficiálních hraničních přechodech relativně snadno. Mnozí z nich, dospělí i mladí lidé, často překračovali hranici také na černo. K nelibosti oficiálních úřadů spoléhali na dobrou vůli českých pohraničníků. Navíc ti, kteří chtěli hranici překročit na černo, často věděli, kdy a kde by to mělo být možné. Tyto informace si Lužičtí Srbové mezi sebou většinou předávali. Díky tomu mohli častěji navštěvovat své rodiny v Lužici nebo převážet zboží přes hranice. Vše, co bylo v Lužici potřeba, se pašovalo: potraviny, šicí materiál, látky, knihy, noviny, papír a dopisy. I když ve vzpomínkách byl přechod hranic spojován s dobrodružstvím, skončil pro některé dočasným uvězněním.
„Že prý chce tetu navštívit“
Koch, Jurij: Zabych ći něšto rjec. Dopomnjeća na wažne zažne časy. Budyšin 2010, str. 102.
Úryvek, v českém překladu, čte žákyně Biskupského gymnázia ve Varnsdorfu, 2024.
